Spustili jsme nový e-shop, prosím, zaregistrujte se znovu. Zboží nad 500 Kč odesílám z důvodu uzavření prodejny s dopravou zdarma.

Report: Hostýnská osma

Anička pro vás připravila další report z trailových závodů. Tentokrát si zaběhla naši srdcovku - Hostýnskou osmu. 65 kilometrů s převýšením 2 900 metrů. Jaké byly?

Ahoj všichni běžci i neběžci. Jmenuji se Anna. Běhám. Chodím po horách. Jezdím na kole, na skialpech. Jezdím po světě. Nejčastěji je mým parťákem můj manžel Honza. Nějak jsme se u všech těch bláznivin našli. 

Letos jste o mně už jednou slyšeli. Napsala jsem pro vás report z Horské výzvy v Beskydech. A co jsem si pro vás přichystala tentokrát? 10. 8. proběhl v mých milovaných Hostýnkách závod Hostýnská osma a já jsem tam nechyběla. Jaké to bylo? Kolik krizí mě na 65 kilometrech s převýšením 2 900 m potkalo? 

Fenomenální závod

Jedním slovem, tento závod byl fenomenální! Skvělá organizace, skvělí fanoušci na trati, výborně připravené občerstvovačky na každých cca 10 km, parádní jídlo v cíli. Stále rodinná atmoška, i když závod v kruhu rodinném to rozhodně nebyl, a pokud jste po závodu totálně neodpadli, tak jste ještě mohli zapařit. Organizátoři to po závodu nezabalili a nejeli domů, ale ještě z toho udělali večírek. Za mě zatím nejlepší závod, na kterém jsem kdy byla. Nekecám. Fakt.  

 

Startovalo se z Rajnochovic od obecního úřadu, den před závodem nebo ten den si vyzvednete startovní balíček a pak už se můžete jen těšit. Nebo se bát. My si připlatili ještě za Inov8 trika, na kterých je i logo H8. Takže pak můžete machrovat jako já. Tričko má mimo jiné boží materiál a můžete si ho také koupit přímo v Best4Run (bez loga H8, samozřejmě). 

Z Rajnošek nás vyhnali hned na kopec, konkrétně na Kunovickou hůrku. Odtud jsme šli pro první čipnutí do Láz a vesele pokračovali na Tesák. Z Tesáku jsme si vyšlapali přes Čerňavu na Jehelník (ten kopec nesnáším) a valili na Chvalčov, kde nás čekala super občerstvovačka, tam jsem už měla teda celkem dost a to jsme měli slabou půlku za námi.

Sorry, chlapi. 

Z Chvalčova jsme si to “vyfrčeli” na Hostýn k rozhledně, kde mě chytla druhá míza, protože jsme běželi směrem na Klapinov. Ale ouha, přes Obřany, pro mě premiéra. Ale na ten Klapinov jsme stejně došli. Z Klapinova na Pardus a dólů z kopce až k Chatě Grůň. Tam už jsem si fakt na chvíli lehla do trávy. A nebyla jsem jediná. Z Grůně nekonečným stoupákem na Troják, kde nás čekali fajn týpci na předposlední občerstvovačce a pak dál pořád nahoru a dolů až na Tesák. Před Tesákem mě chytla asi největší krize jakou jsem kdy měla. Ale když jsem viděla unavený chlapy, tak mě to trochu (víc) povzbudilo. Sorry, chlapi.

Závěrečný kopec na Kelčák dal zabrat, ale dali jsme ho! A teď už dolů do Rajnošek, paráda, tam to znám, jen to seběhnu a jsem tam. Ale omyl. Organizátoři nezklamali, poslali nás kdesi přes houští a popadané stromy do lesa. A co čert nechtěl, skoro vybitá čelovka, tma jak v pytli a do toho začalo hustě pršet. 

Nicméně, protože se nevzdáváme a skvělá atmoška z Rajnošek už byla nadosah, dostali jsme se za potlesku všech do cíle! Uf, bolelo to, ale medaili máme a dali jsme to! Jsem tak šťastná, že se celou dobu usmívám, bomba, příště mě tam máte zase! 

Jediné co jsem špatně zvolila, byly boty. Na mé Inov8 Trail Talon 235 nedám dopustit, ale pro příště bych zvolila víc tlumenou trailovou obuv. Mé Inov8 jsou měkčí, na konci jsem už trochu trpěla a cítila každý šutřík. Hodily by se nejspíš Inov-8 Trail Talon 290. Ale stálo to za to, Hostýnky jsou prostě moje srdcovka.

Tabulka velikostí