Výrobci
Články
    Dárek k nákupu

    Proč nakupovat v Best4Run?

     Doprava v ČR nad 2 000 Kč ZDARMA

     

     Všechno zboží skladem

     

     Diagnostika došlapu zdarma

     

    Kamenná prodejna v Přerově

     

    Jak jsem málem nestihl B7 a pak ji málem nedokončil

    Jak jsem málem nestihl B7 a pak ji málem nedokončil - Best4Run - Běžecká speciálka    Z Norska přes Tišnov na B7? Proč ne, že. Kdo jiný než Petr Pavliš by si střihl závod na 105 kilometrů po probdělé noci? Jak mu to šlo si přečtěte v novém reportu.

    Čtvrtek 29.8.,Notodden, Norsko. Ráno jsem se vzbudil, nasnídal, sbalil si věci na závod a vyrazil. Vlaky cestou na letiště měly samé výluky, kvůli špatnému počasí a tak mi museli dvakrát volat taxík, abych stihl letadlo. To se nakonec tak tak povedlo a mohl jsem vyrazit letadlem dál do polských Katowic. Tady jsem kousek od letiště stopnul sympatický český pár z Ostravy a v pořádku jsem tak dorazil ještě v ten den až domů do Havířova.

    Teplotní rozdíl oproti Norsku byl tak velký, že jsem za celou noc spal jen asi 4 hodiny a to ještě takovým polospánkem. V pátek jsem ráno povyřízoval nějaké věci a po obědě vyrazil do Čech kupovat nové auto. Cestou jsem se zastavil do prodejny Best4Run, kde mě vybavili úplně novými botami na B7 - Inov8 RaceUltra 270 z limitovné edice. Nahradily mi už docela oběhané Salomon S/LAB Ultra 2. Běžet závod na 105 km v úplně nových botách? Že jsem blázen? Asi ano - rozhodně to nebylo poprvé a mám tušení, že ani naposled.

    Jak to šlo dál? 

    • Pátek, 18:00, přebírám auto kdesi u Tišnova a tady taky začíná závod o závod.
    • 20:30 - kolona u Hranic na Moravě (30 minut do konce registrace), vybitý mobil.
    • 21:20 - zpět doma v Havířově, balím věci na závod, skáču do auta ke svým sestrám, jedeme. Konečně mám možnost nabít si mobil a tak hned volám organizátorům, aby na mě počkali, což naštěstí klaplo.
    • 21:57 - hala v Třinci, registrace, chystání Edgara - jediného přijmu energie, co s sebou mám.
    • 22:15 - řadím se ke dvojicím jako opožděný jednotlivec a vybíhám.

    Ok, povedlo se, jdeme na závod

    Až po sjezdovku na Javorový jsem to rval tempem okolo 4:20 min/km, snažíc se dohnat všechny ty jednotlivce, co vyráželi 15 minut přede mnou. V sebevražedném tempu pokračuju až na přibližně 50 km na Lysé hoře. Co se dělo mezitím? Krize, kdy jsem běžel jako opilý se zavřenými očima kvůli únavě. Jednotlivci dostali jako bonus tento rok spoustu chuťovek, jako třeba Kykulku, nebo trasu na Lysou z Bezruče.

    Všechny tyhle malé vychytávky trati stály každého z nás hromadu energie navíc. Zatím mě ale stále nepředběhl jediný člověk, já naopak rubu dál z kopce, do kopce i rovinky, a všem nakládám. Cestou z Lysé do Ostravice už mě ten chodník a štěrk na téhle zatracené hoře začíná pěkně štvát, do toho už se únava začíná stávat neúprosnou a žaludek začíná být jako na vodě po všem tom ovoci na občerstvovačkách. Bohužel něco pevného do žaludku je až na občerstvovačkách koncem závodu a tak nemáte nic hutného, co by vám žaludek zpevnilo. Stejný scénář se mi stal téměř osudným i při mé předchozí B7 v roce 2016. Doufal jsem, na tom organizátoři zapracují, ale bohužel. Bohatě by stačilo pár kostiček čokolády.

    Ostravice - ve velkém zázemí se ptám, zda mají místo, kde si můžu lehnout. Letos bohužel nebyly v zázemí ani matrace, a tak hned ještě v Ostravici směrem na Smrk lehám na trávu hned u silnice při ranním slunci a snažím se na hodinku zavřít oči.

    Po hodině pokračuji dál. Stále unavený, bez živin a energie, se smrtelným potem na čele, zvažujíc konec. Ale já závody nevzdávám, a tak už jen počítám, za jak dlouho bych mohl být v cíli. Potkávám kamarády ze školy a připojuji se k jejich chodeckému tempu, protože sám momentálně na nic víc nemám. Regenerace mi zabrala ještě cca 25-30 km, které jsem s nimi šel. Přesto, že jen jdeme, daří se nám předbíhat opět spoustu závodníků, především do kopce.

    V Raztoce jsem dostal na občerstvovačce půl šálku kávy s cukrem a mlékem a očividně přesně takovýhle nakopávak bylo to, co moje tělo potřebovalo. Nohy se začínají opět točit, klukům začínám utíkat a po Radhošti a Pindule jim dávám sbohem a valím dál už ve svém tempu. Javorník místy polovýklusem, nahoře poslední rychlá kontrola a poslední seběh dolů, kde už zase rubu a nikomu nedávám šanci. Před cílem potkávám dalšího kamaráda, kterého jsem potkal v Ostravici před tím, než jsem si hodinku zdřímnul. Nohy se točí celou cestu dolů až do cíle.

    • Oficiální čas: 20 hodin a 17 minut (počítáno od 22:00)
    • Z toho “spánek”: 1 hodina a 20 minut
    • Délka: 105 km
    • Pozitivní převýšení: 5600 m+
    • Krizí: 5
    • Dechů: 2
    • Puchýřů: 1
    • Křečí: 0
    • Celých banánů: 4
    • Celých pomerančů: 2
    • Piv: 1
    • Edgar: 1 litr

    Plánovaný čas byl 12-15 hodin. Občas bohužel nevyjde závod podle představ a obzvlášt před ním je potřeba mít klidový režim a hlavně dostatek spánku.Pro příště bych se noc před závodem raději nadopoval prášky na spaní, pokud by nebylo jiné cesty. Doporučuji si také s sebou vzít proteinové tyčinky, čokoládu a rozhodně Edgara navíc.

    Související zboží
    Inov-8 Race Ultra 270 (S) Heritage Inov-8 Race Ultra 270 (S) Heritage Kód: 000902-RDBK-S-01
    Trailová bota do pevného terénu, která má dokonalý tvar svršku a krásně sedí na noze, nízké tlumení, které dovolí číst…
    od 3 390 Kč
    Detail
     
    CHCETE VĚDĚT O NOVINKÁCH A AKCÍCH JAKO PRVNÍ?
    Přihlaste se k odběru novinek